Stephen B. Clark: Budování křesťanských komunit

překlad článku z serveru http://teologia.alauda.pl/node/81 Čt., 28/02/2008 - 19:36 - Jacek


Podle názoru předkládaného v této knize, církev dnes potřebuje více živé křesťanské komunity, než nových institucí nebo programů. Když se podíváme z této perspektivy, základní problémy leží v oblasti dobrovolné společenské organizace, a v tom co by mohlo být nazývané "dynamika prostředí". s.10

Proto, aby bylo možné pochopit, proč hlavním cílem pastoračního úsilí v dnešní církvi musí být budování komunit, které lidem umožní vedení křesťanského života, je třeba zdůraznit význam tří zásad:

  1. Přesvědčení, postoje, hodnoty a vzorce chování (a tedy i křesťanské postoje) dané osoby jsou do značné míry utvářené její prostředím, a proto obyčejný člověk potřebuje křesťanského prostředí, aby vedl skutečně křesťanský život.
  2. V procesu zrání křesťana více základní jsou faktory prostředí, než institucionální, proto hlavní náplní pastoračního nasazení by mělo být vytvoření křesťanských prostředí spíše než reformovaní křesťanských instituci.
  3. Vzhledem k tomu, že je obtížné očekávat, že společnost jako celek přijme křesťanství, je nutné vytvořit takové komunity, které umožní vedení křesťanského života. s.23-24


Pro mnoho lidí v dnešní církvi, jediným pravým křesťanským prostředím, s kterým měli zkušenost ve svém životě, byla křesťanská rodina (i když mnozí nezakusili ani toho). Existují rodiny, v nichž rodiče nadále mluví mezi sebou a s dětmi o Kristu, že je třeba ho následovat, a že to je důležité. [...] Takové rodiny je možné potkat čím dál méně. Dokonce fáry nebo řády v tom smyslu nejsou křesťanskými prostředími [...]. s.32

V případě křesťanství instituce je třeba vnímat jako sekundární, protože nejdůležitější věci, která proměňuje lidí (tedy způsobuje, že stávají se z nich křesťané, dělají pokroky nebo couvají jako křesťané), je působení prostředí, volná interakce mezi lidmi, která podporuje anebo oslabuje křesťanství. Instituce jsou účinné pouze v případě, kdy tvoří nebo podporují takové prostředí - nebo jsou založeny na prostředí [...]. s.39

Druhý přístup pastorační klade důraz na vytváření křesťanských komunit. To by znamenalo návrat ke strategii, která v prvotní církvi (a mnoha dalších náboženských skupin v průběhu staletí) se ukázala být tak účinná. Pravá křesťanská komunita [...] by měl mít schopnost vytvářet prostředí, ve kterém lidé mohou vést skutečně křesťanský život. Pokud by lidé mohli najít živou křesťanskou komunitu, měli by dostatek síly jako křesťané, aby vyvřelí vliv na společnost (a nemuseli by jen podléhat vlivu společností). s.45

Teoreticky farnost je základní křesťanskou komunitou. Podle předpokladu, by to měla být nejmenší pastorační jednotka v církvi, místo, kde by přirozeně mohl člověk mohl najít pokrm pro svůj křesťanský život. Ale je jasné, že většina z farnosti - jak je známe - tuto funkci nesplňuje, částečně kvůli své velikosti, částečně kvůli své struktuře. s.47

Rozdíl mezi takovou komunitou a základní křesťanskou komunitou výše popsaného typu, spočívá v tom, že základní křesťanská komunita je zorganizovaná. Základní komunita je především prostředím, ale má také dostatečnou organizační strukturu, aby mohla fungovat. [...]. Jinými slovy, základní křesťanská komunita je zároveň prostředím a instituci, a nikoliv - jako neformální společenství - pouze prostředím. Instituce je tady něco, co vyrůstá z dynamiky komunity, a ne něco, čeho se lidé musí účastnit, a to bez ohledu na to, zda chtějí, nebo ne. Tak prostředí, stejně jako instituce neexistují jedno bez druhého, ale vzájemně se podporují. s.57-58

Základní komunita se více podobá organismu. Má určitý stupeň organizace. Může fungovat jako organický celek. Může působit. Co víc, členství přináší s sebou určitou míru závazností. Ti, kteří do ní patří se podílejí na její životě pravidelně, a nejen pokud se jim to líbí. s.59

Přístup s kterým se běžně setkáváme zdůrazňuje rodinný život, a to se rovná doporučení, aby rodiny byly křesťanskými komunitami. Vzhledem k tomu, že v společností není žádný faktor posilující soudržnost rodiny, tuto funkci, musí splňovat rodinný život. Pokud však rodina patří do širšího společenství může spoléhat na podporu ze strany tohoto společenství, a díky té podpoře je možné úspěšně vést stabilní rodinný život. s.65

Základní křesťanská komunita je křesťanským prostředí, které může uspokojit základní potřeby svých členů v oblasti křesťanského života. Jako taková je nejmenším sebe-dostačující jednotkou křesťanského života. V ní členové nacházejí zdroj, z něhož mohou čerpat pravidelně vše potřebné k pravému křesťanskému životu. s.68-69

Skupina musí být dostatečně velká, aby mohlo v ní existovat vedení, které by bylo schopno uspokojit potřeby celé komunity a podpořit všechny aktivity směřující k jejich splnění. Málokdy se stává aby komunita čítající méně než 40 lidí, byla toho schopna. s.72

Jako součást velkého společenství musí existovat něco takového jako základní pastorační jednotky. Musí ony být natolik malé, aby se každý člověk v takové jednotce mohl cítit, že má dostatečné pouto s komunitou jako celkem. Zdá se, že existuje několik faktorů, které určují velikost takové jednotky. Některé základní pastorační jednotky zdají se mít potíže, kdy počet jejich členů přesáhne 100. Některé zdají se, fungovat dobře když počítají i přes 1000 osob. Podle mého osobního názoru by taková jednotka měla zpravidla počítat pod 500 osob. s.73

Kromě společné schůzi základní pastorační jednotky, křesťanská komunita musí mít malé skupiny lidí, ve kterých lidé by mohli navazovat základní osobní vztahy s ostatními členy komunity a uspokojit své potřeby. Společenství, které se snaží existovat díky jediné velké schůzi, nebude schopno dosáhnout živoucího komunitního života. s.76-77

Křesťanská základní komunity je otevřená všem v konkrétním regionu, kteří chtějí být křesťany, a chce uspokojit jejich potřeby, jako křesťanů. s.78

[...] Křesťanství - má-li obstát v moderním světě - musí vykonat velké změny ve svých strukturách. Současný farní systém není schopen vyrovnat se úkolům, jaké musí splnit. Je proto musí být nahrazen řadu základních křesťanských komunit. s.81

Výchozím bodem pro tento přístup musí být uznání skutečnosti, že farnost potřebuje menších "podkomunít", které by měly být považovány za nedílnou součást života farnosti. Tento proces by měl zahrnovat budovaní komunit organickým způsobem, takže ne jmenováním lidí, kteří mají vytvořit komunity, ale skrze ochranu a pěstování zárodků komunit uprostřed skupiny lidí - povzbuzování a vedení k zrání směrem k základní křesťanské komunity. s.83

Nelze přecenit rozsah této práce, která musí být vynaložená, aby celé církvi katolické dát tvar základních křesťanských komunit. Tato změna jeví se jako revoluční, i když lze jí provést pouze cestou evoluce. Než se tak stane, musí však dojít k velké transformaci v mentalitě církvi a její vůdců. s.85

Pokud v životě lidí, kteří se mají stát členy komunity, nebudou položené správné základy, život komunity na tom utrpí. Je potřebný zdravý katechumenát, proces křesťanské iniciace. Rovněž musí být systematická, solidní výuka pro ty, kteří už jsou již členy komunity. s.106

Je možné ještě jinak formulovat základní tézi této kapitoly. Komunity nevzniknou tím, že se soustředí pozornost na vytvoření komunity. Netvoří se je také skrze přesvědčovaní lidí k odevzdání se komunitě jako takovou. Jsou ony, pokud můžeme se tak vyjádřit, "vedlejším produktem." Vznikají jako výsledek zasvěcení se něčemu, co je pro určitou společnost společné. s.108-109

[...] Pro účinnou obnovu církve je potřeba něco víc než jen institucionálních změn. Primární potřebou je, naučit se využívat sil prostředí a tvořit prostředí v církvi. s.148

Pokud jako výsledek působení nějakého hnutí vzniká zárodková skupina, skládající se z lidí odevzdaných sobě navzájem a křesťanství novým způsobem, právě ta skupina lidí má šanci se stát základem pro vytvoření základní křesťanské komunity. s.160

[...] Mnohé z obtíží způsobených hnutími lze vyřešit existenci správně fungujících základních křesťanských komunit. s.167

Dodatečně, jiným následkem braku řádně fungujících křesťanských komunit je tendence vytvářet komunity "specializované", které nemají smysl pro rovnováhu všech aspektů. s.167

Tvoření základních křesťanských komunit, otevřených na změny a na hnutí a zároveň zajišťujících základní úroveň komunitního života, by značně přispělo k stabilizaci života v současné církvi. s.168

Tento proces musí začít od položení důrazu na vytváření komunity, spíše než na programy nebo akce. Pokud záleží nám na vytváření komunit, které umožní člověku vedení křesťanského života, tak na začátku ve skutečnosti měli bychom mít takovou komunitu. Nemůžete začít od struktur, programů a očekávat, že v konečném důsledku se objeví komunita. s.178

Obnova Církvi musí se odehrávat na základě organického růstu. Prostředí a komunity rostou a vyvíjí se, nedají se "vypracovávat", nebo ustanovovat podle zákona. Vytváření komunity si vyžaduje čas a začátky bývají nejobtížnější. s.180

SB Clark: Budování křesťanských komunit . Obnova církevní strategie. Wroclaw, Kraków 1994.

Sdílet

Komentáře

HejTi Díky za upozornění na tenhle dokument.

sleepy není zač. nosím té myšlénky v hlavě od 1994 roku (to jsem tu knížku dostal na rekolekci pro rodiny). tenkrát došlo k potvrzení mých zkušeností z mé rodné farností. teď se přesvědčují, že v mnoha farnostech (i v té mé rodné) jakoby se udělalo pár kroků zpět. asi to zní provokativně, ale věř mi, myslím to upřímně a je to můj dojem z pozorovaní různých farností. oč jde? v poslední době se lidé stávají čím dál víc uzavření. není to ani egoismus, ani v největší míře konzumistický přístup k tomu co nabízí farnost. podle mě asi největší slovo má neschopnost sdílet. počítače, televize a valně míře internet a komunikace mobilem potlačily a někde vystřídaly schopnost vyjádřit to, co se děje v nás v reálném světě, tady a teď, z očí do očí. někdy zbytky reálné, "fyzické komunikace" jako vzhled, styl, projev... stávají se strašně konvenční, přemrštěné, někdy až brutální. podle mě je s vytvářením zdravého, plodného a uzdravujícího, křesťanského prostředí tolik problému právě kvůli slabé ko

Inigo Skvělá kniha. Možná by bylo užitečné přeložit do češtiny. Pojem komunita je blízký nejen církevnímu prostředí. I občanská společnost ctí komunitu. Jsem přesvědčen, že to je šance pro evangelizaci. Např. je pěkná kniha Scottta Pecka V jiném rytmu. vytváření komunit.

sleepy díky za tip na toho Scotta Pecka! :)<br />
nikdy jsem žádnou knížku nepřekládal, ani nevím, zda bych měl s tím začínat. hehehe, určitě bych se snažil víc, jak v tom článku, protože to byl překlad spáchaný, jak se to říká, na koleně...<br />
knížka S. B. Clarka určitě provokuje k přemýšlení a nabízí mnoho nových a zajímavých myšlenek.<br />
na viděnou v Praze na formaci a mnoho zdaru,<br />
in Christo,<br />
piotr

filip-petr Mě se jako vhodný způsob jeví např. signály. A tím nemyslím, že celá farnost bude sedět u počítače :).

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz