životopis 7.

16. 11. 2008 11:23

Už jako druhaček, takže ve věku asi osmi let, jsem začal ministrovat. Bylo to těsně po příjetí prvního svatého příjímání. Tenkrát o ministranty se staral nesmírně energický, sympatický kněz, který byl malé postavy a velkého srdce a skoro všude jezdil na kole. A to byl důstojným a převelice váženým farářem! Ano, v Polsku je to paradox nevídaný. Zdá se mi, že on jako první se o mně vyjádřil, že možná ze mně bude kněz... Asi nebylo to vůbec nijak promýšlené a nápadné. Stálo se to na společném cyklistickém výletu ministrantů z naší farnosti k podwroclawskému jezeru v Pawlovicích. Byla toho přítomná moje babička (ona si tm nás navšívila protože blízko bydlí moje téta), které to udělalo velkou radost a počala od té doby vyprávět všem, koho potkala, že ze mně bude z největší pravděpodobností kněz, a že to má od pana faráře samotného! Věřte mí, já jsem byl s toho maximálně otrávený, ačkoliv musím přiznat poctivě, že se mi líbilo tvrzení pana faráře, že prý jsem rozvažný. Každého druhačka jistě silně potěší, když uslyší na sebe cokoliv, co se dá odvodit od slova vážný. Potom jsem taková krásná tvrzení pomalu postrádal. Jinak, v té době jsem procházel jakoby duchovní krizí. Kladl jsem té mojí babičce takové otázky, že potom můj Táta měl pěkně vynadáno, že si mě špatně vede, protože mu pod nosem: roste malý atheista! Mamce se dostálo taký, ale méně, protože nebyla jako Táta v Leningradu na vysoké a nemluvila se mnou o Gagarinovi a létáni na měsíc. A mě opravdu zajímalo a s částí trápilo, jak to je s tím Pánem Bohem, když ani v kosmu ho nikdo nepotkal..? No jo, jenomže moje babička bylo s toho skoro na mrtvici. Těžký je život věřícího druháka!

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz