životopis 6.

1. 11. 2008 17:55

Čtenář by mohl namítat: - Pane Nowicki, knězi Církve katolické, co vy tu vykládáte? Přece to nemá nic společného s tím vaším kněžstvím! Mám obavu, jestli náhodou něco na nás nehrajete...!

Schválně jsem doposud nemluvil o povolání ani o věcech, které by mohly naznačovat, že bude ze mně kněz. Důvod...? Vice méně do maturity jsem o těch věcech skoro s nikým nemluvil a ani obzvlášť intenzivně nepřemýšlel. Ovšem byl jenom jeden můj nejlepší kamarád ze třídy, Jacek Madej, který věděl, že o tom trochu uvažuji a potom ještě jeden otec redemptorista, který byl v té době spirituálem v našem řeholním semináři v malém městečku Tuchově v jihovýchodním Polsku. Chci zdůraznit, že v mém životě nikdy nedošlo k nějakému záblesku jistoty v tom ohledu, ani nikdy jsem nepocítil, nebo neuslyšel něco, jako: - Petře, jednou budeš knězem! Dokonce nikdy jsem si nehrál jako dítě na panáčka a nezdobil jsem na stole oltářky. Možná někoho zklamu, ale u mně ten duchovní vývoj a s nim spojené rozpoznání povolání proběhlo jakoby zcela přirozeně a hodně pomalu.

Sdílet

Komentáře

alimduL Díky za sdílení i tak závažného a osobního životního rozhodování. To rozpoznávání "přirozeně a hodně pomalu" možná má souvislost s prostředím, ve kterém jste vyrůstal, ne? Určitě jste také pohlížel na kněžské povolání velmi zodpovědně a zároveň jste zodpovědně hledal svou osobní cestu...a s B. pomocí ji našel. To je velká věc. Vaše radostnost dokládá, že jste volil dobře.

sleepy opravdu nevím, jestli to bylo natolik prostředím, že by se dalo mé rodinné, wroclawské prostředí vypíchnout, jako něco, co by vysvětlovalo ten jev, nebo alespoň pomáhalo jej popsat.
nevím jestli můžu o sobě myslet, že mé rozhodování bylo zodpovědnější než rozhodování třeba mých přátel ze třídy. připouštím myšlenku, že moje rozpoznání cesty může byt v mnoha ohledech nedokonale a dokonce vadné...
mám nějaké zkušeností s tím, jak si Bůh hledal cestu ke mně - to znamená -, že si mě získal tak, že jsem se zamiloval. je to věc nesdělitelná, a velmi intimní, takže ani se nebudu snažit to popisovat.
u mně rozhodnout se pro povolání je víc odpovědí na to, co se mně přihodilo, než nacházením toho, v čem bych se dobře uplatnil ("Vždyť to, že chcete, i to že pak jednáte, působí přece ve vás Bůh, abyste se mu mohli líbit." Flp 2, 13)
v podstatě povolání závisí pouze od vztahu!
člověk opravdu může PLNĚ žít své povolání i když jeho schopností rozhodováni a odpovědnost budou hodně limit

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz